Jsou weby na WordPressu skutečně pomalé? Pár poznámek ke studii Dannyho Richmana

Weby na WordPressu z principu pomalé být nemusí. Je to chyba implementátorů, nikoliv tohoto nejpopulárnějšího systému pro správu webů.

Docela často narážím na zmínky o „pomalosti“ WordPressu. Danny Richman navíc nedávno publikoval zajímavý průzkum – Which CMS platforms perform best on Google? – kde se mimojiné objevuje následující graf:

Z grafu je zřejmé, že pomalý backend mají zejména řešení instalovaná na hosting vybraný implementátorem (self-hosted): WordPress, Prestashop, Magento a Opencart.

Jenže pohled na graf je jedna věc, ale co z něj vyplývá je věc druhá. Zkusil jsem tedy změřit několik webů, postavených na WordPressu.

Vlastní měření: WordPress vrací HTML do půl vteřiny

Lektor našeho školení WordPressu, Honza Bien, mi poskytl čistou instalaci WordPressu a dva své větší weby k otestování.

Překvapení se nekonalo – WordPress umí být dostatečně rychlý.

Problém prostě obvykle není v platformám samotných, ale ve způsobech implementace a rozšiřování.

Kdo může za pomalý WordPress: Platforma nebo způsob použití?

Nejspíš to druhé, že ano? Dany Richman ostatně ve své studii píše:

Study tells us more about the typical users a CMS has rather than the capabilities of the platform.

Honza Bien k tomu dodává:

Platforma WordPressu klade velmi malé vstupné požadavky na znalosti implementátora. Udělat rychlý web je ale odborná práce vyžadující vysokou kvalifikaci.

Jde jednak o výběr hostingu ze strany provozovatele a pak samozřejmě – to byste nečekali – pluginy. „WordPress sužují špatně napsané pluginy“ píše doslova autor odkazované studie.

Takže problém „pomalého“ WordPressu je spíše problém špatné implementace na backendu. Špatného výběru hostingu, špatného nastavení WordPressu, bezhlavého instalování pluginů a tak dále.

Ale co s tím? Spolu s Honzou nabízíme alespoň velmi stručný návod, jak si pomoci:

1. Měřte serverový čas – buď například v Chrome DevTools (záložka Network) nebo nástrojem Lighthouse. (Více o nástrojích.) Držte ho ideálně hluboko pod půlvteřinou.
2. Analyzujte výkon pluginů – jednodušší nástroj je P3, komplexnější (a dražší) pak New Relic.

Prostě měřte a vyhodnocujte.

A já ještě dodám dvě poznámky k měření „pomalosti”. Dany Richman totiž měřil jen serverový čas a datový objem. To je málo.

První poznámka k měření: Většina problémů bývá na frontendu

Moje zkušenost ze zakázek při optimalizaci rychlosti webu totiž říká, že naprostá většina problémů, které weby mají, se netýká backendu:

Zajímavé, jak rozšířená je myšlenka „náš web je pomalý, protože běží na pomalé platformě [dosaďte oblíbenou]“.
90 % problémů je přitom na frontendu.

— Martin Michálek (@machal) October 3, 2018

Backend – tedy rychlost generování stránek WordPressem či jinou platformou – samozřejmě bude mít významný vliv na vnímanou rychlost uživatelů sedících u rychlých připojení.

Čas serveru je také vcelku důležitý pro SEO – má vliv na crawl budget, dobu, kterou je robot vyhledávače ochoten věnovat vašemu webu. To se nejspíš týká ale jen opravdu velkých webů.

Takže – pomalý backend nemusí znamenat pomalý web.

Druhá poznámka k měření: Vypovídá něco průměrná datová velikost stránky? Nic moc

Mrkněme se ještě na další graf ze studie Dannyho Richmana. Ten měřil i datový objem průměrné stránky:

WordPress zde figuruje opět mezi horšími. Ale nejhorší je překvapivě Shopify, platforma s poměrně solidním renomé. Znamená to tedy, že weby na Shopify budou datově obézní a tudíž pomalé? Autor opět klidní závěry o platformách tím, že tohle vypovídá spíše o jejich typickém použití:

…Shopify and Magento are more typically used by larger ecommerce businesses … the home page of these sites contains more images…

Navíc – vy už víte, že datový objem stránky není příliš důležitý ukazatel rychlosti webu. Že je lepší se soustředit na Speed Index, Time To Interactive a další metriky.

Ano, je to tak. WordPress, Shopify a jiné platformy jsou jen nástroje. A ty za pomalé nebo jinak pokažené weby nemohou. Mohou za ně lidé.