Výsledky dotazníku: Jak se my, webaři a webařky, vzděláváme?

Nejvíce pomocí krátkých textů a videí. Fyzické knížky ani prezenční kurzy zatím jejich elektronické alternativy neporazily. Vzdělávání si účastníci průzkumu většinou objednávají i platí sami. A právě teď by se chtěli vzdělávat hlavně v UX a Javascriptu. Zajímavých informací mě ale z dat vyšlo více. Čtěte dál.

Dotazník jsem v lednu šířil na blogu a na sociálních sítích. Díky všem za vyplnění a hlavně za sdílení! Přišlo totiž krásných 475 odpovědí.

Kdo dotazník vyplnil?

Ve velké většině od vývojářů a kodérů všeho typu, což bylo samozřejmě způsobeno distribucí na sítích Vzhůru dolů. Data jsou ovlivněná také tím, že odpovídali hlavně lidé z menších firem nebo volnonožci a jak v textu zjistíte i lidé aktivní při výběru vzdělávání.

• Věková kategorie: vede 26-35 (57 % odpovědí), pak 18-25 (26 %) a 36-45 let (14 %).
• Velikost firmy: volná noha (34 %), do 20 lidí (27 %), 21-50 lidí (14 %), 51-100 (4,8 %), více než 100 (20 %).
• Pracovní pozice: webový vývojář (44 %), frontend kodér (24 %), UX designér (11 %), grafik (4 %) a mezi ostatní se přihlásilo 19 %.

Způsoby vzdělávání

Ptal jsem se nejprve na všechny formy vzdělávání používané za poslední rok a pak na tři, které lidem vyhovují nejvíce. Nejvíce používané a také nejvíce vyhovující jsou krátké texty: články, tutoriály, a weby typu Stack Overflow.

• Nejvíce využívané jsou tedy krátké texty (96 %), videa (78 %), sociální sítě a online diskuze (62,5 %), nad polovinu se dostaly ještě ebooky (51 %). V grafu je to tmavě zelený sloupec.
• Zajímavější jsou nejvíce vyhovující: krátké texty (79 %), videa (47 %), dlouho nic a pak ebooky, knížky a online kurzy (vše kolem čtvrtiny respondentů). V grafu je to znázorněno světlejší zelenou.
• Zajímaly mě i případné rozdíly mezi využíváním formy a tím jak forma lidem vyhovuje. Jednoznačně nejlepší poměr mě ukazují krátké texty (kolem 80 % „spokojenosti“). Nad polovinou jsou ještě videa, kurzy všeho druhu, ebooky a knížky. Naopak mě překvapilo, jak špatný poměr mají podcasty (27 %) a newsletttery (19 %). U sociálních sítí a diskuzí (27 %) jsem to naprosto očekával, protože bývají plné šumu a jen málokteré jsou kvalitně moderované. V grafu je to žlutá barva.
• Ebooky i fyzické knížky jsou na tom s popularitou v této specifické skupině stále půl na půl.
• Když ve statistikách vyhovujících typů vzdělávání sečteme všechny typy prezenční kurzů (vyhovují 172 respondentům), stále mírně vedou nad online kurzy (110).

Kdy je pro tebe ideální čas na vzdělávání?

Lidé měli na výběr jen jednu variantu.

• Polovině respondentů (49 %) na čase pro vzdělávání nezáleží.
• Pokud lidé výrazně preferují čas, pak 30 % v pracovních hodinách a 14 % ve všední den po práci.
• Víkendové vzdělávání preferuje jen asi 7 % respondentů.

Vzpomeneš si na jeden až tři weby, kam často chodíš za obsahem ze svého oboru?

Lidé mohli vyplnit cokoliv. Zajímala mě znalost značky.

• Často opakované jsem počítal: Smashing Magazine 55×, CSS Tricks 36×, Medium.com 32×, Ječas 23×, Zdroják 28×, Nette web a forum 18×, W3Schools.com 13×, Sitepoint 13×, Nielsen Norman Group 6×, Github.com 8×, Ilincev.com 8×, developer.mozilla.org 6×. „Vyhrálo“ by Vzhůru dolů (69×), ale ovlivněné je to samozřejmě šířením v kruzích mých čtenářů. Nepočítám to, ale i tak díky. :)
• Oblíbené jsou také různé agregátory: 16 lidí uvedlo Twitter, 7 Facebook a 4 RSS.
• Asi třetina lidí neuvedla žádný konkrétní web.

Upřednostňuješ pro vzdělávání svůj mateřský jazyk před angličtinou?

Lidé museli vybrat jednu ze tří možností. 51 % mateřský jazyk neupřednostňuje, 18 % ano. U ostatních záleží na situaci.

Další čtyři otázky shrnu na následujícím obrázku. Detaily si pak můžete přečíst pod ním.

Kdo ti nejčastěji vzdělávání platí?

Lidé si mohli vybrat „já“, „zaměstnavatel“ nebo napsat „ostatní“.

• Skoro tři čtvrtiny si platí vzdělávání sami. 22 % to platí zaměstnavatel.
• Co je těch 5 % pro ostatní? U některých kombinovaná možnost „knížky já, kurzy zaměstnavatel“. Většinou šlo ale o respondenty, kteří za vzdělávání nic neplatí.

Kdo je nejčastěji prvotním impulsem pro objednání vzdělávání?

Lidé si mohli vybrat jednu z možností: „já“, „kolegové“, „šéf, zaměstnavatel“ nebo napsat „ostatní“.

• 92 % účastníků průzkumu je samo sobě prvotním impulsem. Pro 4 % to jsou kolegové a 3 % šéf nebo zaměstnavatel.

Stejně jako u předchozí otázky se to úplně neshoduje s mou praxí. Odhaduji, že čtvrtinu lidí na školení přihláší kolega nebo kolegyně. I tady došlo ke zkreslení průzkumu: vyplňovali jej zřejmě lidé, kteří jsou co do vzdělávání velmi aktivní.

Hraje tady také faktor definice „vzdělávání“. U objednání ebooku nebo čtení článků jsme sami impulsem. U kurzů budou firemní kolegové hrát větší roli. Prostě jsem se špatně ptal.

Co tě nejvíc motivuje pro objednání vzdělávání?

Lidé si mohli vybrat jednu z variant.

• „Zvědavost, baví mě učit se.“ vybralo 40 % a „Chci dělat lepší práci“ pak 36 %.
• Menší počet chce poznat „jak to dělá někdo jiný“ (9 %) nebo je motivován uměním někoho jiného: „Někdo umí něco co já ne a to mi vadí.“ (7 %)
• Pragmatický motiv „Více umím, dostanu více zaplaceno“ uvedla jen čtyři procenta lidí.
• Mezi ostatními odpovědi pak lidé obvykle zmiňovali kombinaci všech zmíněných faktorů.

Kolik peněz odhadem v posledním roce tvoje vzdělávání stálo?

Lidé si mohli vybrat jednu z variant.

• Kolem dvou třetin lidí v posledním roce investovalo částu do 20 tisíc Kč. Desetina mezi 20 a 50 tisíci Kč. 12 % nic a 9 % nemá přehled.

Odmítl ti někdy zaměstnavatel zaplatit vzdělávání? Proč?

Tady přišlo 210 odpovědí, z toho přibližně čtvrtině někdy zaměstnavatel zaplatit vzdělávání odmítl.

• Nedostatek financí nebo omezený rozpočet pak jako důvod uvedlo 30 lidí.
• Vysokou cenu jako důvod odmítnutí uvedlo 12 lidí. Obvykle byly uváděny konference a kurzy.
• Neshodu tématu školení s využitím v práci jako důvod uvedlo 8 lidí.

Jaké téma pro vzdělávání tě právě teď zajímá?

Lidé opět mohli vyplnit cokoliv. Z 226 odpovědí opět vybírám často se opakující témata: vše související s UX (40×), Javascript (45×), React (37×), CSS (21×), Vue (8×), SVG (14×), Angular 2 (12×), PHP (12×).

Jak si výsledky interpretuji pro sebe a Vzhůru dolů?

Jasně, ptal jsem se kromě jiného proto, abych si ujasnil, po jakých formách obsahu v příštích letech sáhnout. Víte, že se tvorbou vzdělávacího obsahu pro webaře dost intenzivně zabývám a že zkouším různé možnosti: články, veřejné i firemní kurzy, ebooky, videa a teď i podcast.

Snažím se proto najít optimální kombinaci forem, tak abych obsahem zdarma posunoval znalosti celé komunity a to financoval placeným obsahem pro menší skupinu lidí. Pojďme tedy vzít jednotlivé formy a co jsem se o nich dozvěděl díky dotazníku:

• Krátký text typu články: věděl jsem, že text internetu kraluje, ale čekal jsem ještě větší zájem o videa.
• Videa: Budoucnost poměrně jasně vidím v kombinaci textu s krátkými videi, v tomhle směru bude bezplatná část obsahu na Vzhůru dolů dále růst.
• Ebooky a knížky: V téhle specifické skupině lidí jsem čekal větší preferenci elektronických knížek. Tištěné knihy ale nevymírají, to vím i z rozhovorů s některými z vás. A já sám se jako čtenář po čistě ebookovém období ke knížkám zase vracím. Už asi můžu slíbit, že v tomhle směru ode mě brzy můžete čekat nějakou aktivitu.
• Kurzy: čekal jsem, že přezenční dostanou na frak od online kurzů, ale zase tak jednoznačné to není. Každá z obou forem má něco do sebe pro různé lidi a různá témata. Věřím online kurzům jako levnější alternativě pro specifičtější témata.
• Podcast: velké překvapení pro mě je, jak málo vlastně webařům podcasty vyhovují. Nicméně jsou ale třeba pro rozhovory u mě už naprosto nezastupitelné. Podcasty rozhodně dál točit budu, včetně audioverzí některých článků. Je to však pro mě, stejně jako podobně dopadnuvší newslettery spíše doplňková aktivita.

Ještě jednou všem děkuju za vyplnění a šíření dál.