Utility třídy jsou skvělé, ale když je nasadíte na složitější komponenty, správa se stává problematickou. Proto se často kolo uzavře a najednou jste zpět u klasických BEM komponent nebo jiné abstrakce.
Mají teda vůbec jednoúčelové třídy nějaký smysl? Kde v CSS použít utility a kde komponenty? Hádáte správně, tohle je hlavní téma tohoto textu.
V předchozí části jsme se dívali na zoubek obecným výhodám utilit v CSS.
Víte tedy, že jejich silná stránka je rychlé psaní kódu a tvorba unikátních částí uživatelského rozhraní. Naopak jsou trochu otravné, když dojde na složitější responzivitu a komplikují přehlednost HTML.
Zkrátka: Užitkové třídy jsou skvělé pro psaní rozhraní přímo v HTML, horší je se čtením a správou takto napsaného markupu. Vtip je v tom, že ne každý napsaný HTML kód se hodně čte a spravuje. No a právě pro ty části rozhraní, které jednou nakódujete a pak už s nimi moc nepracujete, se utility hodí.
Když to s utilitami přeženete
S užitkovými třídami hojně pracujeme kromě jiného zde na Vzhůru dolů. V době největšího experimentátorského rauše jsme došli například k tomuhle kódu popisujícímu položku v seznamu školení:
<div class="course col w-33-md f-6 mb-1">
<h3 class="h4 mb-05 heading-tall-md">
<a href="/kurzy/rychlost-nacitani">
Optimalizace rychlosti načítání
</a>
</h3>
<div class="course__wrapper d-f fw-w ai-fs">
<div class="course__image-wrapper bs-bb p-r [ w-100 mb-05 ] [ w-33-xs mb-0-xs ] [ w-100-md mb-05-md ]">
<p class="course__image rounded mb-0">
…
</p>
</div>
<div class="course__text bs-bb [ w-100 ] [ w-66-xs pl-1-xs ] [ w-100-md pl-0-md ]">
<p class="mb-0">
…
</p>
</div>
</div>
</div>
V rozhraní komponenta vypadá na různých rozmezích designu asi takhle:
Celé je to postavené jen na užitkových třídách. A stále nasazené, takže si kód můžete prohlížet naživo. Pro zájemce vysvětlím:
- Komponenta
.course
ve skutečnosti v CSS kódu neexistuje. Je to duch, který v HTML slouží k popisu struktury komponenty. Ta by zde totiž jinak nebyla vůbec patrná. - Všimněte si závorek u
.course__image-wrapper
: Oddělují chování na jednotlivých rozmezích designu.
Jak vidíte, snaha o zpřehlednění byla. I tak mi ale kolega Dan Střelec v jedné fázi vývoje napsal:
Helper třídy jsou pěkný opruz, když ladíš vzhled a komponentu máš na více místech. Kdybych měl margin u komponenty .course, změním to v CSS na jednom místě. Díky utilitám jsem musel v HTML kódu čtyř stránek upravovat helper třídu. Nemohl jsem to ani ani editorem najít a nahradit.
Divíte se mu? Já ne. Agilní vývoj vzhledu nakódovaného utilitami v živém PHP kódu je otrava. Moc lidí to asi takhle nedělá. Vývoj rozhraní Vzhůru dolů je tímhle specifický. Daleko častěji se rozhraní po nějaké době mění. Jenže i to může s užitkovými třídami stát za starou bačkoru.
Agilní vývoj UI na živém projektu? S utilitami a bez abstrakce prosím ne
Jedním řešením je nedělat vývoj rozhraní v PHP, ale už dříve – v HTML šablonách, PatternLabu nebo jiném centrálním místě pro systém designu.
Druhá cesta je abstrakce. Buď na úrovni šablonovacího jazyka. V Latte by bylo možné si vytvořit patřičnou komponentu a tu pak jen volat s parametry modifikujícími vzhled:
{control course, parametry …}
Nebude problém si to představit nebo vyrobit ani v moderních frontendových šablonách, Reactu, Vue a tak dále. Je to možnost, jak plně přejít na utility v CSS a zároveň se nezbavit jednoduchého kódu. Abstrakce prostě přechází z HTML o jednu úroveň výše.
Ale pozor – jen pokud to povaha vašeho projektu a složení týmu umožňuje. Je totiž nutné, aby se všichni členové týmu pustili do nějaké formy programování. Ne vždy se chtějí frontend kodérky a kodéři hrabat v kódu, který stojí za šablonami. A to je i případ mě a Vzhůru dolů.
Máme tady ještě poslední možnost abstrakce. Tu byste nečekali – BEM komponentu:
<div class="course col">
<h3 class="h4 mb-05 heading-tall-md">
<a href="/kurzy/rychlost-nacitani">
Optimalizace rychlosti načítání
</a>
</h3>
<div class="course__wrapper">
…
</div>
</div>
HTML je o fous přehlednější, že ano? Už na první úrovni, kde používáme třídu .course
, jsme se zbavili definice šířky (.w-33-md
), velikosti písma (.f-6
) a vnějšího spodního okraje (.mb-1
). Nemluvě o dalších úrovní, kde bylo jednoúčelových tříd opravdu hodně.
Znamená to prostě přejít zpět z utilit na komponenty? To v žádném případě, vždyť užitkové třídy na mnoha jiných místech kódu ukazují svou životaschopnost. Vezměme jinou část rozhraní – komponentu pro machrování čísly ke školením.
HTML kód zde tak moc složitý není:
<div class="row jc-c">
<div class="col w-33-xs ta-c">
<h3 class="ff-h">
…
</h3>
</div>
…
</div>
Vysvětlím:
- Pomocí
.row
a.jc-c
(justify-content: center
) vytvoříme kontejner pro layout. - Každý sloupec rozvržení (
.col
) je od breakpointu „xs“ výše třetinové šířky (.w-33-xs
=width: 33%
) a centruje text (.ta-c
=text-align: center
). - Nadpis je vysázený fontem pro nadpisy (
.ff-h
=font-family: "Foro Extra Bold"
).
Asi tady vidíte názvy tříd, kterým byste na první dobrou nerozuměli. V pojmenování užitkových tříd používáme Emmet syntaxi, takže bude chvilku trvat, než si na ni nový člen týmu zvykne. Na druhou stranu – díky omezení je zde utilit relativně málo. A jaká že jsou ta omezení? Definují je pravidla, o kterých si teď něco povíme.
Pravidla nasazování utilit
Když jsem ve Svobodné Evropě nebo na jednom větším projektu České televize pomáhal s organizací CSS, pro nasazování utilit jsme si vytvořili následující pravidla:
1) Unikátní a nepříliš složitý kus rozhraní
Utility se hodí nasazovat na různé obalovače komponent, prostor mezi nimi, jednoduchý layout, který zároveň netvoří komponentu… Prostě místa, kam napíšete relativně málo CSS kódu. A zároveň je to tak abstraktní, že to neumíte pojmenovat.
To je ostatně moje oblíbené pravidlo: Pokud už fakt nevíte, jak tu komponentu pojmenovat, vykašlete se na komponentu a udělejte to utilitami.
Výše uvedená machrovací komponenta s čísly tomu docela odpovídá, ale v kódu Vzhůru dolů najdete i daleko abstraktnější kousky.
2) Limitovaná sada CSS vlastností
Je fajn si předem definovat CSS vlastnosti, které budete mít v utilitách. V případě Vzhůru dolů to například jsou:
- vlastnosti flexboxu
- marginy, paddingy
- velikost písma
- základní šířky pro jednoduchý layout
- hlavní barvy textu a pozadí
Naopak v adresáři utility nenajdete například složitější grafické celky – jako třeba barevnou hlavičku webu nebo vzhled tlačítek. Pro tohle máme komponenty.
Podobně, tedy na limitovanou sadu vlastností, používá jednoúčelové třídy také Bootstrap 4. Psal jsem už o tom, že v případě CSS frameworku se to velmi hodí – velká část jeho uživatelů nechce nebo nemůže psát CSS.
3) Často se opakující BEM modifikátory nebo elementy
Znáte to, některé BEM modifikátory byste snad měli u každé komponenty.
Pokud to jde zobecnit, není důvod udržovat desítky tříd stejného názvu. Příklady:
.mb-0
– vynulování spodního marginu u všech komponent..bt-0
– vynulování horního rámečku..f-6
– o stupeň menší písmo (základ u Vzhůru dolů je.f-5
).
Tato a další pravidla nám umožňují limitovat vlastní kreativitu. V tomhle případě prostě chceme utility používat jako doplňující element ke komponentám.
Jen připomínám – jakmile je na jednom místě více než, řekněme, tři utility tříd, jakmile je tam responzivita… Prostě jakmile to začne být složitější, začneme psát komponentu.
Ideální stav: Vytváření komponent z utilit
Chcete znát svatý grál? Moc se mi líbí tenhle přístup Tailwind CSS:
HTML:
<!-- Extracting component classes: -->
<button class="btn btn-blue">
Button
</button>
CSS:
.btn {
@apply font-bold py-2 px-4 rounded;
}
.btn-blue {
@apply bg-blue text-white;
}
.btn-blue:hover {
@apply bg-blue-dark;
}
V tomto utility-first frameworku prostě pomocí pravidla @apply
skládáte z jednoúčelových tříd komponenty.
Je to ideální stav. Nízkoúrovňový systém designu slouží jako podklad pro vyšší úroveň, komponenty. Když se první změní, v druhém se to automaticky projeví.
Už se moc těším, až to někde vyzkouším.
Než se tak stane, rád bych dodal odvahu i vám, s váhajícím: Nebojte se jednoúčelových tříd. Je to skvělý doplněk ke komponentám. Nastavte si ale omezení pro jejich používání. Myslím, že vám budou velmi dobře sloužit.
Komentáře
Máte doplnění, komentář nebo jste našli chybu?
Pro přidání názoru se prosím
přihlaste nebo si zřiďte účet.